Stanovisko

Než koupíte nový systém, zjistěte, co vás brzdí.

Nový informační systém je nástroj, který práci firmy zrychlí jen tehdy, když je práce dobře nastavená. Když ne, přenese stejný nepořádek do modernějšího okna a za vyšší cenu. Majitel proto nemá začínat výběrem systému, ale otázkou, co konkrétně dnes nefunguje.

Petr Kokoška, Manta IT · publikováno 9. listopadu 2026

Cesta práce a dat přes několik systémů s ručním přepisováním, před novým systémem kruh rozhodnutí: krátká odbočka s úpravou postupu, nebo dlouhá cesta k novému systému
Výchozí věta

Věta "potřebujeme nové ERP" je už hotový závěr.

Majitelé a jednatelé za mnou často přicházejí s hotovým požadavkem: nové ERP, nové CRM, aplikace na míru, nebo aspoň "něco, co nahradí Excel". Nikdo z nich nelže ani nepřehání, jen mluví o řešení dřív než o problému.

Václav Kruliš, autor úvahy v časopise IT Systems, to popisuje stejně. V takové větě je podle něj "skrytý předpoklad, že problém je technologický a že jeho řešením má být nový systém" (SystemOnLine, Václav Kruliš, IT Systems). Ve firmě bez vlastního IT ředitele tento předpoklad nikdo nezpochybní, a tak se z přání stane zadání pro dodavatele.

Diagnóza

Čtyři potíže, které navenek vypadají stejně.

Kruliš rozlišuje čtyři odlišné typy potíží, které se na první pohled tváří stejně (SystemOnLine, Václav Kruliš, IT Systems). První je způsob práce: zbytečná schvalování, kroky, které vznikly kdysi a dnes nemají smysl. Nová aplikace je v takovém případě spíš zakonzervuje, a stačí změnit postup.

Druhá potíž je tok informací. Data ve firmě existují, jen jsou rozházená po několika nástrojích a lidé je ručně přepisují. Pomůže propojení systémů a automatizace nebo jeden doplněný krok, výměna celého systému ne.

Třetí potíž jsou limity stávajícího softwaru: proces je správný, ale program ho už rozumně nepodporuje. Tady má smysl rozšíření, jiné nastavení nebo specializovaný doplněk. Čtvrtá potíž je architektura, tedy situace, kdy se firma změnila natolik, že prostředí nestačí jejím procesům a každý nový požadavek znamená další výjimku. Teprve tady bývá výměna systému nejrozumnější zásah.

Pro firmu bez vlastního IT z toho plyne jedno upřesnění. První dvě potíže se snadno schovají za třetí, protože kdo denně trpí ručním přepisováním, volá po novém programu, ne po úpravě postupu.

Pořadí kroků

Hledejte nejmenší zásah, který stačí.

Podle Kruliše má dobrý návrh digitalizace začínat otázkou, "jaká nejmenší změna skutečně odstraní problém" (SystemOnLine, Václav Kruliš, IT Systems). Řadí možnosti od nejlevnější po nejnáročnější: nic neměnit, upravit způsob práce, lépe využít stávající řešení, propojit aplikace, automatizovat vybrané činnosti, doplnit specializovaný nástroj a teprve potom uvažovat o novém nebo vlastním řešení.

Pro českou firmu to znamená praktické pravidlo: platit za další stupeň smíte až ve chvíli, kdy umíte říct, proč nestačil ten předchozí. Dodavatel, který prodává systém, vám tuto otázku sám nepoložil, a proto ji musíte položit vy.

Pozor na jednu past. Automatizace je dnes díky AI levnější než dřív a Kruliš upozorňuje, že je tak možné velmi rychle zrychlit proces, který byl od začátku špatný. Jeho věta to shrnuje přesně: "Automatizace špatně navrženého procesu zůstává špatným procesem." Čím snazší je automatizace, tím víc záleží na tom, zda ji vůbec chcete pro tuto činnost. O stejné zkušenosti píšu v článku o firmách, kterým AI vydělává až po předělání procesu.

Kdy výměna ano

Kdy je čas přestat opravovat a vyměnit.

Nový systém někdy opravdu potřebujete. Kruliš jmenuje varovné signály: každá drobná změna vyžaduje nepřiměřeně složitý zásah, systém nejde provozovat bez množství výjimek a ručních postupů, firma přizpůsobuje svoje procesy omezením softwaru, nebo znalost jeho fungování drží několik konkrétních lidí a nelze ji předat (SystemOnLine, Václav Kruliš, IT Systems).

Poslední signál znám z praxe nejlépe. Když odejde člověk, který "to v tom systému umí", firma zjistí, že platila za jeho paměť. Poznáváte-li ve své firmě tyto signály, nehledejte další záplaty a vyberte nový systém, ale podle spočítané ceny za delší období, ne podle nabídky. Pomůže s tím výběr systému. A pokud už výměna proběhla a lidé stále nadávají, odpověď hledejte v článku o systému, který lidé nepřijali.

Diagnostika

Kdo ve firmě ví, co opravdu nefunguje.

Podle Kruliše nejdůležitější informace často nemá IT oddělení ani dodavatel, ale lidé, kteří denně řeší zakázky, reklamace, schvalování nebo komunikaci se zákazníkem (SystemOnLine, Václav Kruliš, IT Systems). Ve firmě bez IT ředitele je to ještě výraznější: nikdo nesedí nad celkem a nikdo nemá důvod popsat, kudy práce skutečně chodí.

Právě tady začínám já. V přípravě firmy vysleduji, kudy teče práce a data, kdo co smí a kde se čeká na člověka. Skutečné exporty z vašich systémů projdu strojově a hledám duplicity, prázdná povinná pole a ceníky bez platnosti. Výsledkem je seznam nálezů seřazený podle peněz a návrh, kde má který údaj žít. Popis procesů a dat zůstane vaší hodnotou, i kdybyste později změnili systém nebo dodavatele.

Další krok

Co s tím teď.

Pokud přesně víte, který krok vám stávající systém neumí, a máte to popsané s lidmi, kteří v něm denně pracují, přípravu firmy nepotřebujete a můžete rovnou k poptávce. Pokud jen cítíte, že "to někde drhne", začněte diagnostikou.

Projdu s vámi, kudy ve firmě teče práce a data, a napíšu vám, jestli stačí změnit postup, nebo je nový systém opravdu potřeba.

Ukázat řešení