Cloudové ERP se nevybírá podle ceníku, ale podle odchodu.
Cloudové ERP je podnikový systém, který běží u dodavatele a vy za něj platíte měsíčně za každého uživatele, místo abyste koupili licenci a provozovali ho na vlastním serveru. Cena na faktuře je to nejméně důležité, co u něj porovnáte. Rozhoduje, kdo dělá zálohy a aktualizace, jak se systém napojí na vaše účetnictví a co dostanete, až od dodavatele budete chtít odejít.
Petr Kokoška, Manta IT · publikováno 29. října 2026
Měsíční platba za uživatele není levnější ani dražší.
Hledáte-li nejlepší cloudové ERP, narazíte na žebříčky, které řadí systémy podle ceny za uživatele. Takový žebříček vám neřekne nic, protože měsíční platba jen přesouvá náklad. Místo velké částky na začátku platíte každý měsíc a platíte tak dlouho, dokud systém používáte.
Proto nejdřív sečtěte pět let, ne první měsíc. Postup popisuji v článku Předplatné, nebo licence napořád. Do součtu patří zavedení, školení, propojení s bankou a e-shopem a práce, kterou u systému na vlastním serveru dělá někdo za vás a nikdo ji nevidí na faktuře.
Modelový příklad, ne nabídka žádného dodavatele: firma s 25 uživateli platí za cloud 900 Kč za uživatele a měsíc, tedy za pět let 1 350 000 Kč. Systém na vlastním serveru stojí 600 000 Kč za licenci, údržba licence 20 % ročně přidá za pět let dalších 600 000 Kč a server se zálohami a správou 50 000 Kč ročně dalších 250 000 Kč, dohromady 1 450 000 Kč. Rozdíl je malý. S 10 uživateli by cloud vyšel zřetelně levněji, se 40 uživateli naopak.
Kdo dělá zálohy a aktualizace, když to nedělá nikdo u vás?
U cloudu je to dodavatel, a to je jeho největší výhoda. Malá firma bez IT oddělení obvykle nemá nikoho, kdo by hlídal, jestli se záloha serveru opravdu dá obnovit. Cloud tuhle starost přesouvá na někoho, kdo ji dělá denně.
Zeptejte se ale písemně, co přesně dodavatel zálohuje, jak dlouho zálohy drží a kdo za jak dlouho obnoví data, když si omylem smažete skladové karty. Obecné ujištění, že data jsou v bezpečí, žádná odpověď není. Podobnou otázku jsem rozebral v článku Zálohujete. Zkusil někdy někdo zálohu obnovit?
Druhá strana: aktualizace přicházejí, když je dodavatel vydá, ne když se vám hodí. Kdo má ve firmě uzávěrku nebo inventuru, měl by vědět, jestli si termín nasazení nové verze může ovlivnit.
Na co se musí systém napojit, aby ušetřil práci?
ERP, které neumí předávat data do účetnictví, banky a e-shopu, jen přidá další místo, kam někdo přepisuje čísla. U českých firem jde obvykle o účetní program, bankovní výpisy, e-shop a CRM. Ověřte, jestli napojení dodavatel nabízí hotové, nebo jestli se bude programovat, a kdo ho pak udržuje, když se změní formát banky nebo účetního programu.
Stejně se ptejte na českou legislativu: zda systém sám zvládá tuzemské daňové doklady, kontrolní hlášení a změny sazeb, nebo to vyžaduje doplněk od třetí strany. Hotové propojení stojí méně než zakázkové, ale zakázkové často rozhoduje o tom, jestli se vám systém vůbec vyplatí. Jak taková práce vypadá, popisuji u propojení systémů a automatizace.
Co se stane s vašimi daty, až budete chtít odejít?
Tuhle otázku si majitelé kladou nejpozději a platí za ni nejdráž. U systému na vlastním serveru máte databázi u sebe. U cloudu ji máte u dodavatele a odchod závisí na smlouvě. Co chcete mít napsané: v jakém formátu data dostanete, kdy po skončení smlouvy je dodavatel smaže a kolik za export zaplatíte.
Pomáhá vám evropské právo. Podle nařízení o datech (Data Act) zakazuje čl. 29, znění k 29. 10. 2026 poskytovatelům cloudových služeb od 12. ledna 2027 účtovat zákazníkovi poplatky za samotnou změnu poskytovatele. Do té doby smějí účtovat jen sníženou částku, která nepřekročí jejich přímé náklady na změnu. Nařízení ale neřeší, zda dostanete data ve formátu, se kterým si nový systém poradí, ani jak vypadá vaše smlouva.
Proto si u každého dodavatele z krátkého seznamu vyžádejte ukázkový export a zkuste ho otevřít. Je to hodina práce a řekne vám víc než prezentace. Související riziko popisuji v článku Když skončí váš dodavatel, skončí s ním i vaše data?
Jak sestavit seznam systémů, které stojí za poptávku?
Nezačínejte žebříčkem, začněte zadáním. Napište na jednu stranu, co musí systém umět, bez čeho firma nefunguje, a co by bylo hezké. Z toho vyřaďte vše, co chybí, a zbylé systémy porovnejte podle stejných čtyř otázek: kolik to stojí za pět let, kdo dělá zálohy, na co se napojí a co dostanu při odchodu.
Zůstanou tři. Víc jich porovnávat nemá smysl, čtvrtý už jen zdržuje. Každému pošlete stejné zadání a odpovědi si nechte písemně, jinak je nesrovnáte. Obecnější postup k výběru najdete v článku Jak vybrat ERP pro malou firmu. Ceny konkrétních systémů tady záměrně nepíšu, protože se mění a spolehlivé jsou jen v nabídce, kterou dodavatel pošle vám.
Co s tím teď.
Pokud vám dnes stačí účetní program a ruční zápis skladu vás nebolí, cloudové ERP nepotřebujete a žádný výběr nemusíte dělat. Pokud ho potřebujete a nemáte komu předat zadání, srovnání a poptávku, udělám to za vás.
Sestavím vám zadání, srovnám tři systémy včetně ceny na pět let a doporučím jeden.