Zálohujete. Zkusil někdy někdo zálohu obnovit?

Proč záloha bez zkoušky nic neslibuje

Zálohy ve firmě obvykle běží, v systému svítí zelená a nikdo se k nim nevrací. Autor Serguey Asael Shinder to v textu pro vývojáře a správce shrnuje: "Zálohuje každý. Obnovuje skoro nikdo. Záloha tedy leží na místě, roste, tiše uklidňuje a je zcela netestovaná" (dev.to, Serguey Asael Shinder, 7. 9. 2026). Zelená fajfka u zálohy je podle něj tvrzení, ne důkaz.

Selhání bývají obyčejná. Úloha tiše padá už měsíce. Archiv je zašifrovaný klíčem, který ležel na počítači, jejž právě obnovujete. V záloze je databáze, ale chybí nahrané soubory. Autor uvádí i příklad, kdy obnova trvá devět hodin a firma má na provoz dvě hodiny. Je to ilustrační scénář z jeho článku, ne měření.

Podle mě je to jádro věci: čas obnovy je slib, který firma dává zákazníkům, zaměstnancům i obchodním partnerům, a majitel ho většinou nezná. Dokud se obnova nezkusí, zná ho jen správce, a ani ten ho nemá změřený.

Útočník zálohy hledá jako druhé.

Ransomware je škodlivý program, který zašifruje firemní data a žádá výkupné. Útočník se při tom nezastaví u samotných dat. Podle průzkumu Sophos mezi 2 974 odborníky z firem, které ransomware zasáhl, uvedlo 94 % z nich, že se útočníci pokusili zálohy napadnout (Sophos, 2024).

Kde se to útočníkům povedlo, firmy téměř dvakrát častěji zaplatily výkupné: 67 % proti 36 % u firem s nedotčenými zálohami (Sophos, 2024). Záloha, která leží ve stejné síti, pod stejným účtem a za stejným heslem jako ostré data, je druhá kopie téhož rukojmí.

Z toho plyne jednoduché pravidlo pro majitele. Jedna kopie musí ležet tam, kam se produkční přístupy nedostanou, a jedna kopie se nesmí dát smazat ani správci. Podobnou otázku jsem rozebíral v článku o datech u dodavatele, který skončí.

Co po správci chtít: zkušební obnovu jednou za čtvrtletí

Český majitel firmy do 250 lidí obvykle nemá nikoho, kdo by zálohy ověřoval nezávisle. Správce je nastavil a správce je hlídá. Tohle uspořádání se dá opravit jedním požadavkem: jednou za čtvrtletí zkušební obnova a písemný záznam, jak dlouho trvala.

Zkouška má smysl, jen když splní čtyři podmínky:

• obnovuje se do čistého prostředí, ne přes ostrá data,
• běží s měřeným časem,
• obnovu dělá člověk, který zálohu nenastavoval,
• výsledek se zapíše tak, aby ho majitel přečetl bez výkladu.

Stejně dobře se vyplatí vyzkoušet i nudnou verzi. Ne požár serverovny, ale jednu smazanou tabulku v obyčejné úterý. Podle autora zdrojového článku to takhle začíná nejčastěji: ne útočník, ale člověk a špatné odpoledne.

Co do zápisu o stavu zálohování patří

Měsíční zápis o zálohování má být na jednu stránku. Majitel z něj musí poznat, jestli se záloha dá vrátit, ne jen jestli proběhla. Doporučuji v něm vyžadovat:

• datum poslední zkušební obnovy a její naměřený čas,
• co přesně se obnovovalo a co z obnovy chybělo,
• kde leží kopie, ke které se produkční přístupy nedostanou,
• kde leží kopie, kterou nelze smazat,
• zda zálohy zahrnují databázi i nahrané soubory,
• kde je uložen šifrovací klíč a zda je mimo zálohovaný počítač.

Dodavateli nebo správci pak stačí položit tři otázky. Kdy jste naposledy zálohu skutečně obnovili? Za jak dlouho? Dokáže to udělat někdo jiný než vy? Pokud odpověď nezazní hned, odpovědí je "nikdy".

Nezávislý pohled na stav IT včetně záloh dávám firmám jako součást dlouhodobého vedení IT. Souvisí to i s tím, co má mít majitel připravené při výpadku, jak popisuji v článku o výpadku Microsoft 365.

Co s tím teď.

Pokud vám správce při dotazu na poslední obnovu přesně řekne datum, čas obnovy i to, kdo ji dělal, tohle nepotřebujete. Pokud odpověď neznáte, je to otázka na pondělí.