Chybu jste neudělali vy. Vlastního IT člověka má jedna malá firma z deseti a napsanou strategii, co pořídit dřív a proč, jedna z dvaceti. Kolem vás byli lidé, kteří prodávali jednotlivé věci, ne pořadí. Převezmu technologickou stránku firmy celou a povedu ji tam, kde má být.
Tahle služba se často plete s něčím jiným a divit se nemůžu. Radši napíšu naplno, co v ní je a co ne, ať vás nic nepřekvapí u první faktury.
Provoz a rozhodování jsou dvě různé věci a obě potřebujete. Nejčastěji běží vedle sebe: někdo se stará o chod, já rozhoduju, co má běžet.
Ne za deset let, ne u korporátu. Dneska, u firem do dvou set lidí, které mají někoho, kdo tomu rozumí. Projděte si šest bodů a sečtěte, kolik jich máte.
Přijde mailem a je v systému. Nikdo ji nepřepisuje, nikdo na ni nezapomene, obchodník ji vidí do minuty.
Nikdo ji neopisuje z jednoho okna do druhého. Účetnictví a sklad si čísla předají samy.
V účetnictví je jedno číslo. Tady je rozpad: licence, dodavatelé, provoz, a u každé položky, k čemu je.
Rozdíl mezi "zálohujeme" a "umíme se z toho vrátit" zjistíte obvykle až v den, kdy je pozdě.
A odcházející je ztratí týž den, kdy odejde. Ne za tři měsíce, až si toho někdo všimne.
Přepisování, párování, hlídání termínů. Lidé dělají práci, kterou stroj neumí, a je poznat, kolik firma stihne.
Když jste napočítali dvě a míň, nejste výjimka. Čísla vedle řádků jsou celostátní, ne z brožury.
Napište mi, co u vás dneska běžíPodíly firem: Český statistický úřad, Využívání informačních technologií v podnikatelském sektoru, data 2025 a 2024, csu.gov.cz/ict-v-podnicich. Sledování přínosu technologií je průzkum Deloitte a ČAUI z dubna 2026 na 155 firmách, ne státní statistika, a tak ho čtěte. Podíl firem s vlastním IT odborníkem a s napsanou strategií digitalizace, uvedený v úvodu stránky: ČSÚ, data 2025, a Ipsos pro AMSP ČR, sběr 11/2024, 150 firem.
Tohle je rozpad IT nákladů, jak vypadá po vstupní revizi u firmy kolem padesáti lidí. Červené položky jsou nálezy, ne odhad rizika.
Dvacet tisíc měsíčně, které nikomu nechyběly. Skoro polovina paušálu, zaplacená z peněz, které už utrácíte.
Modelový rozpad, ne váš. U vás vyjdou jiná čísla a některé nálezy nebudou. Že nějaké najdu, ale není dojem: organizace v průměru nevyužijí 36 procent licencí, které nakoupily. Měřeno telemetrií u velkých firem v zahraničí, u vás vyjde jiné číslo, ale nula nebude. Zdroj: Zylo, index správy SaaS 2026, telemetrie ze 40 milionů licencí. Měří ho dodavatel nástroje na správu licencí, tedy někdo, komu se takové číslo hodí, a čtěte ho s tím.
Nikdo takový postup nenaplánoval. Vznikl sám, protože každý krok dával v tu chvíli smysl.
Sklad nestíhá, faktury se přepisují ručně, někdo si stěžuje. Řeší se až ve chvíli, kdy začne bolet.
Zadání napíše ten, kdo ho bude plnit. Nejrychlejší cesta a nikdo v tu chvíli nemá lepší.
Jiné kritérium není po ruce. Porovnat se dají jen částky, protože zadání nikdo nenapsal.
Systém funguje a s ostatními nemluví. Každé další propojení je nová zakázka u téhož dodavatele.
Nikde v tom řetězci nestojí nikdo, kdo rozhoduje za vás. Do toho prázdného místa nastupuju já.
Nabídky srovnám proti stejným parametrům a rozdíly jsou vidět dřív, než se podepíše. Takhle zkráceně vypadá tabulka, kterou u výběru dostanete na stůl.
Modelový příklad. Podstatné není, kdo vyhraje, ale že se rozhoduje podle kritérií napsaných dřív, než přišla první nabídka.
Kvůli téhle části má smysl držet vedení dlouhodobě. Jednotlivá zakázka ji nedodá, protože každá řeší jen svůj kus.
Systémy si data předají samy. Práci, která dneska padne na přeťukávání z okna do okna, dělá stroj.
Poptávka projde firmou za hodiny místo dnů. Zákazník dostane nabídku dřív než od konkurence.
Stejný tým stihne víc zakázek. Růst přestane znamenat nábor a začne znamenat rozhodnutí.
Nový web, napojení marketingu, další automatizace. Na srovnaném základu zaberou dny, ne půl roku.
Projdu systémy, smlouvy, dodavatele i běžící projekty. Zjistím, kde to drhne a kolik vás IT reálně stojí. Bez dotazníků, povídáním s lidmi, kteří v tom denně pracují.
Dostanete plán s prioritami, riziky a odhady nákladů. Rozhodnete, kudy jdeme a co počká. Když je nejlevnější nedělat nic, najdete v plánu i tuhle možnost.
Jednám s dodavateli, hlídám termíny a fakturaci proti smlouvám, vedu projekty. Vaši lidé mají jedno místo, kam s IT chodit.
Jednou měsíčně jednostránkový zápis a rozpad nákladů. Jednou za čtvrt roku sedneme nad tím, co se povedlo a kam dál.
Zákon o kybernetické bezpečnosti dopadá na firmu ze zákona, ne z dopisu. Nový zákon platí od 1. listopadu 2025 a kdo pod něj spadá, se měl sám ohlásit do šedesáti dnů, tedy na přelomu roku. Kdo se neohlásil, je v prodlení už teď. Na zavedení opatření je pak rok od registrace. A druhá cesta, která se přehlíží: ten dotazník vám nemusí poslat úřad, pošle vám ho odběratel, protože pod zákon spadá on a musí totéž chtít po svých dodavatelích. Zjistím, jestli zákon dopadá na vaši firmu, a jestli ano, co s tím.
Výzvy na digitalizaci vypisují místní akční skupiny a mají krátká okna. Když se otevře něco, co sedí na vaše plány, přinesu výzvu i s tím, co by obnášela. Žádost pak zpracuju celou, za jednu částku.
Automatická prodloužení a výpovědní lhůty mají termíny. Hlídám je, protože propásnutý termín stojí další rok placení.
Kdo ve firmě používá nástroje s umělou inteligencí, má od února 2025 povinnost zajistit, že jim lidé rozumí. Týká se to každého, kdo s nimi pracuje. Povinnost platí bez ohledu na velikost firmy. Evropská komise loni upřesnila, že poslat zaměstnancům odkaz na video nestačí.
Elektronická fakturace se v Evropské unii mění. Od července 2030 bude u přeshraničních obchodů povinná strukturovaná faktura a PDF v mailu přestane stačit. Kdo dnes vybírá účetní nebo podnikový systém, rozhoduje, jestli za pět let zapne funkci, nebo bude měnit systém.
Zdroje: zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti; čl. 4 nařízení (EU) 2024/1689 o umělé inteligenci, platný od 2. 2. 2025; směrnice ViDA k elektronické fakturaci, v platnosti od 14. 4. 2025.
Rozhodnutí, stav projektů a co je na řadě. Jedna stránka, srozumitelně, bez technického zamlžování.
Po položkách: licence, dodavatelé, provoz. Vidíte, za co platíte a proč. U většiny firem je přehled první dokument, na kterém je IT vidět celé, a ne po fakturách.
Co se u koho dělalo a s jakým výsledkem. Termíny, kvalita a fakturace proti smlouvě.
Kdy naposledy někdo ověřil, že se data dají skutečně obnovit, a co se při tom našlo.
Nedostanete větu, že je všechno v pořádku. Ten dokument si necháte a kdykoliv se ke mně s ním můžete vrátit.
Riziko se odbýt nedá a nebudu to zkoušet. Když jsem měsíc mimo, není za mě náhradník s vlastním týmem. Odpovídám na něj způsobem práce, ne slibem: všechno podstatné je zapsané mimo moji hlavu, a to od prvního měsíce.
Tohle je hlavní důvod, proč každý měsíc vzniká dokument a ne jen telefonát. Když spolupráce skončí ze dne na den, převezme IT kdokoliv další ze zápisů, ne z rozhovoru se mnou.
Paušál dává smysl, když IT řešíte pořád. Když ne, jsou levnější cesty a řeknu vám je.
Tam se celé IT vejde do hlavy jednomu člověku a paušál by platil za pořádek, který ještě není potřeba dělat. Ozvěte se, až přibude druhý systém nebo druhá pobočka. Do té doby dává smysl spíš jednorázová revize.
Výběr systému nebo jeden projekt zvládneme jako dílčí zakázku za 10 000 Kč za den. Paušál by byl dražší a nevyužili byste ho.
Pak nepotřebujete druhého. Smysl má vstupní revize a případně druhý názor na velká rozhodnutí, ne dlouhodobé vedení.
Nejsem helpdesk a nebudu chodit vyměňovat tiskárny. Dodavatele podpory vyberu a ohlídám, ale samotnou podporu dělá někdo jiný.
Paušál se nedá koupit na slib. Tohle je to, co z něj vypadne, ať se v tom měsíci děje cokoliv.
Počet dní je modelový rozsah pro firmu do padesáti lidí, ne měřená hodnota. Rozsah se domlouvá dopředu a je v ceně paušálu.
Paušál je 50 000 Kč měsíčně a práce obvykle vyjde na dva až čtyři dny. Dílčí zakázky mám v ceníku za 10 000 Kč za den. Ta aritmetika vychází proti mně a je lepší, když ji uvidíte ode mě.
Den se platí za odvedenou práci na zadání, které někdo napsal. U paušálu zadání píšu já a v tom je většina rozdílu.
Mezi těmi dny někdo drží firmu v hlavě. Běžící projekty, termíny ve smlouvách, co komu kdo slíbil. Tuhle část si na dny objednat nejde, protože se nedá naplánovat dopředu.
A neptáte se, jestli se telefonát počítá. Maily, hovory ani druhé vysvětlení téhož se neúčtují.
Když u vaší firmy vyjde, že paušál smysl nedává, jdeme po dnech. Sazba je v ceníku hned vedle.
Dva až čtyři dny jsou modelový rozsah pro firmu do padesáti lidí, ne měřená hodnota. Cena 10 000 Kč za den je veřejný ceník Manta IT. Nejsem plátce DPH, cena je konečná.
Rozsah se domlouvá dopředu a je v ceně paušálu. U firmy do padesáti lidí vychází obvykle na dva až čtyři dny měsíčně, u větších na víc. Nepočítám vám hodiny za telefonát ani za mail.
Když se v jednom měsíci vynoří velký projekt, ozvu se dopředu a domluvíme se, jestli ho vzít nad rámec paušálu, nebo něco odsunout.
Nedělám jeho práci a nepotřebuju jeho místo. Většinou je to naopak. On ví, kde to drhne, a nemá čas ani mandát změnu prosadit, protože provoz je každý den a strategie nikdy.
Převezmu jednání s dodavateli, rozpočet a pořadí projektů, a jemu se tím uvolní ruce na práci, ve které je dobrý. Firmy, kde takový člověk je, mají spolupráci obvykle jednodušší, ne těžší.
Přesně proto tohle nejde koupit jako audit. Revize je první měsíc, ne produkt. Od druhého měsíce se podle ní jedná s dodavateli, hlídají termíny a vedou projekty.
Kdyby po roce zbyla jen složka doporučení, kterou nikdo neprovedl, byly by peníze pryč. Upozorním vás dřív, než rok uteče. Paušál je proto měsíční, bez závazku na dobu určitou. Kdykoliv přestanu dodávat, přestanete platit.
Jeden člověk je jedno riziko a nebudu to zlehčovat. Když jsem měsíc mimo, náhradník s vlastním týmem za mě nenastoupí. Proto od prvního měsíce nedržím nic jen v hlavě: rozhodnutí, smlouvy, přístupy, náklady i stav u každého dodavatele jsou zapsané.
Když spolupráce skončí ze dne na den, převezme ji kdokoliv další z těch zápisů. Proto vzniká každý měsíc dokument, a ne jen telefonát.
Nový zákon platí od 1. listopadu 2025. Kdo pod něj spadá, se měl sám ohlásit do šedesáti dnů od účinnosti, tedy na přelomu roku, a na zavedení opatření má rok od registrace. Nikdo vám nenapíše. Firma si povinnost musí zjistit sama.
Druhá cesta je přes odběratele: firma, která pod zákon spadá, musí totéž chtít i po svých dodavatelích, takže dotazník může přijít v příloze smlouvy od zákazníka. Jestli zákon dopadá i na vás, zjistím za jedno odpoledne.
Chci opak. Všechno podstatné je zapsané: rozhodnutí, smlouvy, přístupy, náklady. Když spolupráce skončí, předám všechno v podobě, ve které to převezme kdokoliv další.
Nepodepisuje se nic na rok. Platíte měsíc po měsíci.
Nejsem ničí prodejce. Když je nejlepší volbou systém, který nedodávám, doporučím ho a pomůžu ho vysoutěžit.
Nabídky srovnávám proti kritériím, která napíšeme dřív, než je oslovím. Podle nich se pak dá rozhodnutí obhájit i za rok.
Tak je neměním. Vstupní revize není záminka k výměně všeho. Většinou stačí srovnat, co je ve smlouvě, s tím, co se skutečně děje, a doplnit, co chybí.
Cena se odvíjí od rozsahu, ne od obratu. Když přibudou systémy nebo lidi a práce reálně naroste, ozvu se dřív, než pošlu vyšší fakturu, a domluvíme nový rozsah.
Ano. Většina práce se dá dělat na dálku, na místě jsem podle potřeby. Sídlím v Čerčanech u Benešova, takže Posázaví, Praha a okolí mám po ruce.
Řeknete mi, co všechno kolem IT řešíte. Já vám řeknu, co z toho převezmu a co vám tím odpadne.
Napište miOdpovím do jednoho pracovního dne a odepisuju já, ne asistentka.