Proč malé projekty vycházejí a velké skoro nikdy.

Proč velké projekty nevycházejí.

Podle Standish Group CHAOS (cyklus 2020-2024) souvisí úspěšnost projektu hlavně s jeho velikostí: malé projekty mají úspěšnost kolem 90 procent, velké pod 10 procent, u velkých organizací jen 9 procent (Standish Group, CHAOS 2020-2024). Metodika CHAOS bývá akademicky kritizována za nejasnou definici úspěchu a nezveřejněná surová data (kritika metodiky), přesto je to nejrozsáhlejší dostupné srovnání úspěšnosti projektů podle velikosti, které existuje.

Podobně vypadá i český obrázek: 86 procent ze sta oslovených firem, které si nechaly software vyvíjet externě, nebylo s výsledkem nebo průběhem zcela spokojeno (Brand Brothers pro MoroSystems, 2020). Vzorek je malý a zadavatelem průzkumu je softwarová firma, číslo ale mluví o českém trhu, kde velká zahraniční čísla neplatí automaticky.

Kde se ztrácí kontrola.

Velký projekt se neláme na konci, láme se hned na začátku, u zadání. Přes 50 procent softwarových projektů zažije rozšiřování zadání za pochodu (Project Management Institute). Vzniká to tak, že klient musí popsat, co chce, dřív, než to vidí, a dodavatel si pod stejnou větou představí něco jiného. U velkého balíku se rozdíl projeví až po měsících práce, kdy je oprava nejdražší.

Čím víc lidí stojí mezi zadáním a kódem, tím hůř se to hlídá. Projektový manažer předává vývojáři, vývojář se ptá zpátky přes manažera, klient odpovídá o den později. U velkého projektu se tahle smyčka opakuje desítky týdnů. U malého úkolu, dodaného za týden, se stihne nejvýš jednou nebo dvakrát.

Co to znamená pro rozsah první verze.

Menší rozsah je jediný způsob, jak zůstat u čísel z malých projektů. Praktický důsledek: první verze nemá dělat všechno, má dělat jednu věc, kterou jde ukázat a schválit do týdne. Připomínky se pak zapracovávají do druhého dne, ne do dalšího sprintu za měsíc. Tenhle princip stojí za aplikací na míru dodávanou po menších krocích, kde zadání nevzniká jako dokument napsaný dopředu, ale z odpovědí na otázky k první funkční verzi.

Druhý důsledek se týká vlastnictví. Kód, který vznikne, je váš, i s popisem, jak ho spustit a upravovat. Nezávisí to na dobré vůli dodavatele, u zakázky zadané fyzické osobě to plyne přímo ze zákona. Cena je pevná za dohodnutý rozsah a začíná od 50 000 Kč; doladění toho, co v aplikaci už je, se neúčtuje zvlášť.

Co s tím teď.

Tenhle přístup nepotřebujete, pokud máte jasně sepsané zadání, schválený rozpočet na celý tým a čas čekat na první verzi měsíce. Pak má smysl klasická zakázka s harmonogramem. Pokud ale nápad leží v šuplíku, protože sepsat zadání dopředu je práce sama o sobě, má smysl začít od menšího kusu, který jde vidět za týden.