Dodavatelé píšou software s AI. Platíte pořád stejné hodiny?

Programátoři přestávají psát kód ručně.

Server Lupa.cz popisuje, jak české softwarové firmy omezují ruční psaní kódu (Lupa.cz, Jan Sedlák, 30. 9. 2026). Výkonný ředitel firmy Sudolabs Jozef Petro v něm říká: "Softwarovým inženýrům jsem zakázali psát kód." A dodává: "Některé jsme dokonce museli propustit, protože nebyli schopní na tento způsob práce naskočit."

Výkonný ředitel firmy Ataccama Martin Záhumenský jde ve stejném článku dál: "Klasické programování půjde do ústraní. Velká část lidí u nás ve firmě už kód nepíše." Podle něj AI "minimálně v psaní kódu nad člověkem vyhraje".

Jsou to výroky dvou ředitelů o jejich firmách, ne měření celého trhu. Pro vás jako zákazníka z nich ale plyne praktická věc: způsob, jakým váš dodavatel vyrábí software, se mění, a vaše smlouva o tom nejspíš nic neříká.

Kam se úspora přesune?

Jestli stroj napíše část kódu za zlomek času, může se úspora objevit na třech místech. V nižší ceně pro vás, v kratším čase do první verze, nebo v marži dodavatele. U zakázky placené za hodiny je třetí varianta nejsnazší, protože hodiny se vykazují stejně jako dřív.

Nechci tím nikomu podsouvat zlý úmysl. Říkám jen, že model "čas krát sazba" nedává dodavateli důvod úsporu předat dál a vám nedává nástroj, jak si ji vyžádat. Odměňuje se v něm čas, ne výsledek.

Proto doporučuji ptát se před objednávkou jednoduše: kolik z naší zakázky bude psát stroj a jak se to projeví v ceně? Poctivý dodavatel odpoví věcně. Když dostanete obecnou frázi o "moderních nástrojích", máte odpověď také.

Kdo kontroluje kód, který napsal stroj?

Lupa k tomu uvádí jen obecný rámec. Podle autora článku se od vývojářů čeká dohled nad AI, správné promptování a vytváření best practices. Konkrétní postup kontroly kódu článek nepopisuje, takže se nedá říct, jak to která firma dělá.

Právě proto se vyplatí zeptat se. Kód, který stroj napíše rychle, může fungovat při ukázce a selhat za půl roku, až ho bude někdo měnit. Zeptejte se, kdo ho čte, než se dostane k vám, a čím se dokládá, že funguje: testy, ukázkou na vašich datech, nebo jen slovem.

Pevná cena za rozsah místo hodin.

Pevná cena za dohodnutý rozsah obrací motivaci. Dodavatel, který zvládne práci s pomocí stroje rychleji, si ušetřený čas nechává a vy se nemusíte dohadovat o hodinách. Nevýhodu znáte také: rozsah se musí popsat předem a změny mimo něj se řeší zvlášť. Pevná cena tedy stojí na dobrém zadání.

Do smlouvy bych bez ohledu na způsob placení chtěl tři věci:

• Vlastnictví kódu: zdrojový kód patří vám, ne dodavateli, a dostanete ho celý.
• Dokumentaci: popis, jak aplikaci spustit a jak je poskládaná, aby ji mohl převzít někdo jiný.
• Testy: automatické kontroly, které při další změně ukážou, že se nic nerozbilo.

Bez dokumentace a testů je kód napsaný strojem hůř přenositelný než kód psaný ručně, protože ho nikdo nepsal s tím, že mu bude muset rozumět. Přečtěte si k tomu i srovnání hotového systému a vlastního řešení a text o tom, co se stane s daty, když dodavatel skončí.

Jak to nastavuji já.

Pevná cena a kód klienta jsou u mě standard. Aplikaci na míru dělám za pevnou cenu od 50 000 Kč za dohodnutý rozsah (ceník služby), zdrojový kód je klientův a je k němu popis, jak aplikaci spustit. První funkční verzi otevírám do týdne a doladění toho, co v aplikaci už je, neúčtuji. Příklad z praxe je aplikace na naceňování zakázek, jejíž cena se během projektu nezvedla.

Zadání nepíšete vy. Vzniká z vašich odpovědí na otázky, takže rozsah, který pevná cena potřebuje, je popsaný dřív, než se začne psát kód.

Co s tím teď.

Pokud u dodavatele odebíráte jen běžnou správu hotového systému a nic nového nevyvíjíte, tohle řešit nemusíte. Platí to i tehdy, když máte hodinovou smlouvu, se kterou jste spokojeni a víte, co za hodiny dostáváte. Pokud ale objednáváte novou aplikaci nebo větší úpravy, projděte před podpisem otázky výše.