Bezpečnost bez IT oddělení

Každá druhá česká firma byla cílem útoku. Poznali byste to vy?

Pokus o útok je okamžik, kdy se někdo snaží dostat do vašich systémů, a firma o něm ví jen tehdy, když ho někdo sleduje. Podle průzkumu pro Fortinet byla za poslední rok cílem útoku každá druhá česká firma. Pro firmu bez IT oddělení je důležitější otázka, kdo by se to dozvěděl.

Petr Kokoška, Manta IT · publikováno 27. října 2026

Pokus o přihlášení dojde k firemnímu systému, upozornění skončí v hromadě nepřečtených zpráv a cesta k člověku, který by rozhodl, je přerušená u prázdného místa.
Co průzkum říká

Cílem byla polovina firem, odražená je čtvrtina.

Výzkum o stavu kybernetické bezpečnosti pro společnost Fortinet provedla agentura IBRS telefonicky na 155 českých firmách a 51 veřejných institucích. ITBiz, 22. 10. 2026, uvádí, že "každá druhá tuzemská firma (54 %)" byla v posledních 12 měsících cílem útoku. Tutéž zprávu přináší CIO Trends, Radan Dolejš, 20. 10. 2026.

Dvě další čísla z téhož průzkumu k sobě patří. "Čtvrtina všech firem (25 %) uvádí, že útok byl detekován a odražen" a u 14 % firem jsou podle ITBiz dopady zaznamenaného útoku nejasné (ITBiz, 22. 10. 2026). Průzkum nevysvětluje, proč je firem, které útok odrazily, o hodně méně než firem, které byly cílem. Můj výklad je jednoduchý: odrazit lze jen to, co někdo zaznamená.

Proč o útoku nevíte

Upozornění chodí do schránky, kterou nikdo nečte.

Ve firmě bez IT oddělení nikdo nesedí u obrazovky a nehlídá přihlášení. Systémy ale upozorňují samy: e-mail o přihlášení z neobvyklého místa, zpráva o několika neúspěšných pokusech o heslo, varování od poskytovatele pošty. Chodí na adresu, kterou zakládal někdo před lety, nebo na účet bývalého správce. Přečte je málokdo.

Záznamy o přístupech, které systémy vedou, procházet nikdo nemá čas. Pokus o útok tak obvykle skončí tím, že heslo nesedělo, nebo že sedělo. Rozdíl se pozná až po týdnech, někdy až když zákazníkům začnou chodit e-maily, které jste neposlali.

Rozhodnutí vedení

Kyberbezpečnost není problém IT, ale vedení.

Podle téhož průzkumu označilo kyberbezpečnost za jednu z nejvyšších priorit vedení jen 45 % českých firem. Téměř čtvrtina firem (24 %) ji vnímá především jako záležitost IT (CIO Trends, Radan Dolejš, 20. 10. 2026). Ve firmě, kde IT oddělení není, tak často nevlastní téma nikdo.

Nikdo vám to nejspíš neřekl, a proto vás to nemusí trápit. Stačí rozhodnout, kdo v nejbližším měsíci dostane bezpečnostní upozornění a kdo je povinen na ně odpovědět. Co se v systémech děje, se dá přečíst v pravidelném přehledu, i když ho nesestavuje vlastní zaměstnanec.

Co chtít po správci

Tři věci, které by měl umět doložit.

Pokud IT zajišťuje externí správce nebo dodavatel, zeptejte se ho na tři věci a chtějte odpověď písemně:

Dobrá odpověď je konkrétní jméno, lhůta a ukázka posledního přehledu. Odpověď "to máme pod kontrolou" je odpověď na jinou otázku. Co ověřit ve firmě, než ji potká zásah, rozebírá článek o incidentech podle NÚKIB.

Další krok

Co s tím teď.

Pokud už máte správce, který vám měsíčně posílá přehled a umí říct, kdo upozornění čte, tento článek nepotřebujete a můžete skončit tady. Pokud ne, je to práce pro někoho, kdo nad IT rozhoduje, ne pro další nástroj. Přesně to dělá dlouhodobé vedení IT.

Převezmu technologickou stránku firmy včetně bezpečnostních upozornění a každý měsíc vám pošlu písemný přehled, co se v systémech dělo; zůstanu u toho, dokud to nepoběží.

Napište mi