Hackeři tvrdí, že ovládli kamery v Česku. Co visí na internetu u vás?

Co hackeři tvrdí a co potvrdila BIS

Podle Lupa.cz, Jan Sedlák, 9. 10. 2026 se proruská skupina NoName057(16) chlubí přístupem k více než 15 tisícům kamer v Česku. Lupa zároveň píše, že počet ani rozsah přístupu (obraz, správa, úplné ovládnutí) nelze ověřit. Tatáž skupina tvrdí, že se dostala do řízení kotle v jednom českém objektu, měnila teploty a vypínala čerpadla. I to je zatím jen prohlášení útočníků.

Ověřené je něco jiného. Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2025 uvádí: "Dalším typem napadaných zařízení jsou IP kamery, včetně kamer umístěných v domácnostech" (BIS, výroční zpráva za rok 2025). Popisuje také útoky na nezabezpečené lokální technické provozy, při kterých útočník mění parametry čerpadel a kotlů. V tuzemských případech se napadené systémy automaticky bezpečnostně odstavily.

Můj závěr: konkrétní číslo z hackerského kanálu nic nedokazuje. Dokazuje to, co popisuje státní služba. Zařízení bez ochrany se hledají a zkouší, a to i u nás.

Slabé místo není počítač, ale věc, kterou nikdo nevlastní

Počítače ve firmě mají správce, aktualizace a hesla. Kamera na dvoře ne. Instaloval ji elektrikář nebo dodavatel zabezpečení, nastavil ji, aby fungovala, a odešel. Stejně vznikla regulace kotelny a terminál docházky.

Typická situace vypadá takto: zařízení má výchozí heslo z výroby, protože se mělo "později změnit". Je k němu otevřený přístup z internetu, aby se na kameru mohl podívat majitel z mobilu. A sedí ve stejné síti jako účetnictví a sdílené disky. Z kamery se pak útočník dostane dál než jen k obrazu.

Nikdo vám nic z toho neřekl, protože se na to nikdo neptal. To je ale rozhodnutí, které můžete udělat tento týden.

Čtyři věci, které si nechte potvrdit písemně

Nemusíte rozumět sítím. Stačí po tom, kdo vám zařízení nainstaloval nebo spravuje, chtít čtyři odpovědi.

• Seznam všech zařízení připojených k síti: kamery, terminály, regulace vytápění, tiskárny, čtečky. Co to je, kde stojí a kdo je instaloval.
• Potvrzení, že u každého zařízení je změněné výchozí heslo a že heslo není sdílené mezi zařízeními.
• Potvrzení, že k žádnému zařízení nevede přímý přístup z internetu. Vzdálený pohled na kamery i vzdálená správa kotelny jdou řešit přes zabezpečené připojení, ne přes otevřený port.
• Popis, jak jsou zařízení oddělená od sítě, kde běží účetnictví a firemní data.

Stejné zásady doporučuje ve výroční zprávě i BIS: vždy změnit výchozí heslo od výrobce, vzdálený přístup vést přes VPN, blokovat nevyužívané porty a pravidelně aktualizovat firmware. Platí to podle ní i pro ty nejmenší provozy, třeba otopnou soustavu nebo čerpadlo.

Když dodavatel odpoví vyhýbavě nebo seznam nemá, máte odpověď. Zařízení pak existují, ale nikdo je nespravuje.

Dopadá na vás zákon o kybernetické bezpečnosti, nebo ne?

Tohle je samostatná otázka a odpověď nezávisí na tom, jestli vám někdo kameru hacknul. Zákon se týká jen určitých odvětví a velikostí firem. Jestli patříte mezi ně, zjistíte na stránce o novém zákonu o kybernetické bezpečnosti. Související případ, kdy se problém začal u dodavatele, popisuje článek Hackli vašeho dodavatele.

Co s tím teď.

Pokud máte všechna zařízení v seznamu, hesla změněná a žádný přístup zvenku, nic dalšího nepotřebujete. Pokud si tím jistí nejste, začněte čtyřmi body výše a pošlete je dodavateli.