Právo a technologie

Chatbot na webu a texty od AI: co po vás od srpna chce evropský AI Act.

Článek 50 evropského nařízení o umělé inteligenci je od 2. srpna 2026 závazným pravidlem pro každého, kdo na firemním webu provozuje chatbota nebo publikuje strojově tvořený obsah. Pro běžnou firmu tato úprava znamená dvě praktické povinnosti: otevřeně přiznat návštěvníkům komunikaci se strojem a zřetelně označit uměle vytvořené texty i obrázky. Celé opatření nevyžaduje nákladný vývoj nového softwaru, vyžaduje pouze srozumitelnou informaci pro zákazníka.

Petr Kokoška, Manta IT · publikováno 12. září 2026

Schéma označení výstupů umělé inteligence na firemním webu podle článku 50 AI Actu
Pravidla transparentnosti

Konec schovávání strojů za živé operátory.

Evropská unie zavedla v nařízení č. 2024/1689 soubor pravidel, která mají chránit veřejnost před klamáním a vydáváním strojových odpovědí za lidské (Úřední věstník EU, 12. července 2024). Zahraniční komentáře k tomu uvádějí: "Od 2. srpna 2026 je článek 50 aktu o umělé inteligenci právně závazný a vyžaduje transparentnost od technologických společností i subjektů, které tyto nástroje nasazují" (HackerNoon, Ayomide Oladipo, 26. srpna 2026). V sedmadvaceti členských zemích už dobrovolný kodex praxe podepsalo přes 80 poskytovatelů modelů a stávající systémy mají na úpravu ještě 4 měsíce. Podstatné ale je, co tato změna přináší přímo pro vaši firmu.

Mnoho českých podniků v posledních letech přidalo na web chatovací okno, které návštěvníkům odpovídá na základní dotazy o produktech, otevírací době nebo stavu objednávek. Často v něm byla fotografie smyšlené asistentky a jméno, které mělo působit dojmem, že u klávesnice sedí člověk. Tento přístup teď končí. Zákon přímo stanoví, že člověk musí vědět, kdy komunikuje se systémem umělé inteligence.

Chatboti na webu

Srozumitelný štítek stačí, žádnou vědu nehledejte.

Splnění nových požadavků u firemního chatbota je otázkou několika minut v administraci webu. Nemusíte měnit celou technologii ani objednávat nákladné právní rozbory. Stačí provést dvě přímé úpravy v textu, který zákazník vidí při otevření okna.

V záhlaví chatovacího widgetu nahraďte jméno živého člověka jasným označením, například Virtuální asistent nebo Firemní AI. Hned v první uvítací větě otevřeně napište: Jsem virtuální asistent, rád vám ukážu nabídku produktů nebo vyhledám informace o objednávce. Pokud zákazník od první vteřiny ví, na čem je, pravidla máte splněná a důvěra zůstává neporušená. Zákazníci dnes komunikaci se strojem běžně přijímají, vadí jim pouze klamání.

Když ve firmách nastavuji pokročilejší řešení, jako je nasazený AI zaměstnanec, mantinely určujeme vždy předem. Systém se nepřetvařuje a jeho role je všem zúčastněným stranám zřejmá. Podrobněji jsem tyto hranice rozebíral v článku o tom, co je a co není AI zaměstnanec.

Obsah a texty

Kdy články označit a kdy rozhoduje lidská kontrola.

Druhá část článku 50 dopadá na publikování obsahu. Pokud firma používá umělou inteligenci k přípravě blogových článků, newsletterů nebo fotografií, musí vědět, kde leží hranice povinného označování. Rozhodující je přítomnost člověka v celém procesu.

Zákon výslovně říká, že povinnost označovat text odpadá ve chvíli, kdy obsah prošel kontrolou člověka a konkrétní osoba nese redakční dohled nad jeho zveřejněním. Pokud váš copywriter nebo asistentka použije jazykový model k přípravě konceptu, ale výsledný text přečte, upraví, ověří fakta a schválí, čtenáře speciálním štítkem zatěžovat nemusíte. Takový text má jasného lidského autora a stojí za ním vaše firma stejně jako za kterýmkoliv jiným firemním materiálem.

Jiná situace nastává, pokud necháváte běžet plně automatické generování. Když software sám bez lidského zásahu vytváří desítky stránek, produktových textů nebo zpráv a rovnou je posílá na web, viditelné označení je povinné. Pod titulek v takovém případě patří srozumitelná poznámka o tom, že text vznikl automaticky bez redakční úpravy. Stejné pravidlo platí pro fotobanky syntetických tváří nebo realistické ilustrace vytvořené generátory obrazu. Když dnes tvořím moderní firemní web pro dobu AI, otevřenost vůči návštěvníkům je vždy základním stavebním kamenem.

Firemní praxe

Tři jednoduché kroky pro klidné spaní.

Pro běžnou českou firmu do 250 zaměstnanců neznamená článek 50 žádnou katastrofu ani nutnost najímat specializované poradenské agentury (Petr Kokoška, 12. září 2026). Všechno zvládnete vyřešit během jednoho odpoledne. Stačí projít tři konkrétní oblasti ve firemní komunikaci.

Zaprvé otevřete firemní web a zkontrolujte chatovací okno. Pokud v něm máte fiktivní jméno kolegyně, přepište ho na přímé označení asistenta. Zadruhé se podívejte do redakčního systému. Všechny texty a obrázky, které publikujete bez lidského čtení, opatřete jasným textovým štítkem. Zatřetí nastavte jednoduché pravidlo uvnitř týmu: cokoliv vytvořené jazykovým modelem musí před odesláním zákazníkovi projít očima konkrétního pracovníka. Právě na znalost a gramotnost zaměstnanců ostatně klade důraz článek 4 celého nařízení.

Další krok

Kde začít dnes.

Pokud na firemním webu žádného chatbota neprovozujete a veškeré články píšete postaru na klávesnici, nové nařízení pro vás neznamená žádnou práci a tuto službu nepotřebujete.

Pokud ale plánujete zapojit umělou inteligenci do zákaznické péče, vyřizování e-mailů nebo třídění firemních dat a chcete mít jistotu, že systémy fungují bezpečně a podle předpisů, rád s vámi projdu konkrétní možnosti.

Nastavím pro vaši firmu AI řešení, které má jasná pravidla a respektuje evropskou legislativu.

Ukázat řešení