Podvodné e-maily jménem CzechInvestu a ČNB: jak poznat falešnou poštu od úřadu
Podvodný e-mail jménem úřadu je zpráva, která se tváří jako dopis od instituce, kterou znáte, a chce po vás reakci, přihlášení nebo peníze. Česká národní banka 13. 10. 2026 upozornila na takové zprávy, které zneužívají jméno agentury CzechInvest i její vlastní. Platí z nich jedno pravidlo pro každý e-mail, který vypadá jako úřední.
Petr Kokoška, Manta IT · publikováno 27. října 2026
E-mail s falešným potvrzením od ČNB.
Podle upozornění ČNB z 13. 10. 2026 přicházejí e-maily, které vyzývají k výběru peněz z výnosů z algoritmického obchodování s kryptoměnami. Přiložené je zfalšované "Potvrzení", že CzechInvest je regulovaný subjekt s licencí investičního obchodníka, vydanou údajně Českou národní bankou. Aby zpráva působila věrohodně, uvádí i konkrétní kryptopeněženku a částku v dolarech.
ČNB k tomu doplňuje, že CzechInvest, IČO 71377999, není v databázi regulovaných subjektů vedený, protože od ní nemá žádné oprávnění (ČNB, 13. 10. 2026). Banka také nevylučuje, že se podvodníci vracejí ke stejným lidem. Kdo jednou odpověděl, může dostat další zprávu.
Zprávu od úřadu nikdo nečte s podezřením.
Konkrétní podvod z varování míří na investice, ne na firemní dotace. Mechanika je ale stejná u každé zprávy podepsané známou institucí: jméno, které firma zná, razítko, které vypadá úředně, a důvod reagovat hned. Firma, která na vyjádření nějakého úřadu opravdu čeká, takovou zprávu otevře bez podezření. To je můj úsudek z toho, jak podobné zprávy fungují, ne tvrzení ze zdroje.
V české firmě do 250 lidí obvykle čte společnou schránku jednatel nebo účetní. Nemají pod sebou nikoho, kdo by zprávu zkontroloval, a nemají napsané pravidlo, co s úřední poštou dělat. Bez pravidla rozhoduje dojem z podpisu a z loga.
Co by úřad nikdy neposlal e-mailem?
Falešnou úřední poštu prozradí to, co po vás chce, ne to, jak vypadá. Logo, hlavičku i podpis lze zkopírovat. Podezřelá je zpráva, která chce platbu, přihlášení na neznámou stránku, přístup k vašemu účtu nebo otevření přílohy, a především ta, která naléhá, abyste to udělali rychle.
Praktický test je jednoduchý: zeptejte se, jestli by skutečný úřad ve skutečném případě řešil věc touto cestou. Výplatu zisku z kryptoměn žádná státní agentura neřeší e-mailem s přílohou. Stejně tak žádost o doplnění přihlašovacích údajů k firemnímu účtu nepřijde jako odkaz v běžné zprávě.
Druhý signál je odkaz na oprávnění, které si nemůžete ověřit u zprávy samotné. ČNB sama říká, že odkaz na její oprávnění může být zfalšovaný, a doporučuje ověřovat identitu těch, kdo vás kontaktují, i když se na banku odvolávají (ČNB, 13. 10. 2026). Aktuální seznam regulovaných a registrovaných subjektů je v databázi JERRS na webu ČNB.
Ověřit jiným kanálem, ne odkazem z e-mailu.
Pravidlo, které stačí napsat na jednu stránku: každou zprávu od úřadu, banky nebo agentury, která po firmě chce platbu, přihlášení nebo přílohu, nejdřív ověří druhý člověk jiným kanálem. Telefonem na číslo z oficiálního webu instituce, ne z podpisu zprávy, nebo přes datovou schránku či známý kontakt.
Druhá část pravidla: kdo na podezřelou zprávu odpověděl, zadal údaje nebo poslal peníze, to hned řekne. ČNB radí takovým lidem obrátit se co nejdříve na Policii ČR. Čím dřív se ví, že odpověď odešla, tím dřív jde změnit hesla a upozornit banku. Je to nepříjemná věta, a proto ji musí firma dopředu vyslovit jako běžný postup, ne jako přiznání chyby.
Pravidla ověřování a hlášení patří k tomu, co řeší bezpečnost firmy jako celek, a ne jen k ochraně pošty.
Co s tím teď.
Když ve vaší firmě už platí, že úřední poštu s požadavkem na platbu či přihlášení ověřuje druhý člověk, nepotřebujete nic dalšího. Kdyby vás zajímalo, jak to nastavit ve vaší firmě, napište mi.
Projdu s vámi, kdo ve firmě čte úřední poštu a jak se u ní ověřuje odesílatel.