Poslední velké kolo dotací na technologie je o polovinu menší.

Dotace, kterou nerozděluje stát přímo.

Technologie pro MAS je část Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Ministerstvo průmyslu a obchodu peníze nerozděluje samo. Rozdělí je mezi místní akční skupiny, tedy sdružení obcí, firem a spolků, která pokrývají venkovské části republiky. Každá skupina pak vyhlásí vlastní výzvu pro firmy na svém území, s vlastním termínem, vlastním objemem peněz a někdy i s vlastním stropem na jeden projekt. Proto se stává, že v jednom okrese je uzávěrka v srpnu, ve vedlejším v listopadu a o kus dál letos už žádná nebude.

Parametry Výzvy II: podpora pokrývá polovinu způsobilých výdajů a rozpočet projektu se vejde mezi 250 tisíc a 2 999 999 Kč, takže celostátní strop dotace vychází na 1 499 999,50 Kč. Žádat mohou malé a střední podniky, tedy firmy do 250 zaměstnanců, a investice musí skončit v obci do 25 tisíc obyvatel. Podpora se poskytuje v režimu de minimis, což znamená, že se započítává do limitu 300 tisíc eur za tři roky pro celou vlastnicky propojenou skupinu. Výzva byla vyhlášena 7. dubna 2026, plné žádosti se přijímají od 1. září 2026 do 1. září 2027 (text Výzvy II, verze 3. 7. 2026).

To celostátní číslo ale není to, co dostanete vy. Strop 1 499 999,50 Kč je horní hranice programu, nikoliv nabídka pro konkrétní firmu. Závazná je výzva místní akční skupiny ve vašem území a ta si stanovuje vlastní objem peněz a někdy i vlastní, nižší strop na jeden projekt. MAS Moravská brána nastavila maximální rozpočet projektu na 1 413 000 Kč, tedy dotaci nejvýše zhruba 706 tisíc (dotacni.info). Vedle toho se liší i to, kolik peněz vůbec je na daném území k rozdělení: MAS Brdy vyhlásila výzvu s alokací 1 500 000 Kč (masbrdy.cz), MAS Krajina srdce 1 730 000 Kč (maskrajinasrdce.cz), MAS Znojemské vinařství 3 560 000 Kč (znojemskevinarstvi.cz). V prvním případě jeden maximální projekt vyčerpá celou výzvu. Proto tenhle článek nikde neslibuje konkrétní částku: bez znalosti území by to bylo číslo vycucané z celostátního průměru.

U částky ve výzvě navíc stojí za to přečíst, co přesně znamená. Některé skupiny ji vyhlašují včetně spoluúčasti firem, tedy včetně poloviny, kterou platí žadatel ze svého. Na dotace je pak k dispozici polovina toho, co je napsané v záhlaví výzvy, a projektů se do ní vejde zhruba polovina proti tomu, co by z uvedeného čísla vycházelo. Ze srpnových výzev, které jsme četli celé, to tak měly dvě z osmi. Vyplatí se proto zeptat se kanceláře skupiny rovnou: je uvedená částka dotace, nebo celkové způsobilé výdaje?

Z dotace jde zaplatit věci, které firma stejně dřív nebo později pořizuje:

• Podnikový systém pro sklad, výrobu, fakturaci a účetnictví (ERP), případně aplikace na míru
• Skladový program a čtečky, označování výrobků, evidence pohybu zboží
• E-shop nebo zákaznický portál propojený se skladem a účetnictvím
• Servery, sítě, zálohování a zabezpečení firmy
• Automatizace provozu: dopravníky, ramena, výrobní stroje s digitálním řízením

Jde vždy o nové pořízení, ne o provozní náklady a ne o už rozjednané nákupy. Platí k tomu dvě podmínky, na kterých projekty nejčastěji padají: pořizovaná technologie musí být datově propojená s podnikovým systémem, který spojuje aspoň dvě oblasti řízení firmy (finance, sklad, údržba, výroba, obchod, zákazníci, personalistika), a software musí přinést novou funkcionalitu, ne jen nahradit to, co firma už má.

A co se z ní naopak nezaplatí, i když to s modernizací souvisí:

• Stavební práce: hala, přístavba, úpravy prostor. Ani stavební buňky a kontejnery jako mobilní zázemí
• Vysokozdvižné vozíky s ruční obsluhou. Podpořené jsou jen autonomní, tedy jezdící bez řidiče
• Marketing a reklama včetně SEO; propagace patří do paušálních nepřímých nákladů, které tvoří 7 procent
• Základní web nebo e-shop bez napojení na sklad, rezervační systém nebo konfigurátor
• Služby, které už používáte, a prodloužení nebo obnova licence formou předplatného

Poslední bod platí přísněji, než se zdá: pokud firma pronajímaný systém spustí dřív, než podá plnou žádost, z téhle výzvy ho nezaplatí, i kdyby jí skupina záměr schválila.

O polovinu méně než minule.

Výzva II má alokaci 540 milionů korun (optak.gov.cz). Když ministerstvo v dubnu 2023 spouštělo předchozí kolo, mluvilo o částce "až 1 miliarda korun" (MPO, 5. 4. 2023). Zhruba poloviční objem tedy není dojem, je to rozdíl mezi dvěma oficiálními čísly.

Zájem přitom malý nebyl. Jen za rok 2024 podalo o Technologie pro MAS žádost 443 firem a chtěly necelých 300 milionů korun (MPO, 3. 2. 2025). To je jeden rok příjmu žádostí z minulé výzvy proti celkovému objemu 540 milionů, který má teď vystačit na dvanáct měsíců pro celou republiku.

Ministerstvo to nijak nezakrývá. David Hluštík z tiskového oddělení MPO říká k výzvám OP TAK obecně: "Ve většině případů zájem převyšuje alokace jednotlivých výzev OP TAK." (ekonews.cz, 5. 8. 2026)

Pauza, kterou nikdo nepopírá.

Evropské programové období 2021 až 2027 se uzavírá. Nejzazší hranice pro utracení peněz z rozpočtu roku 2027 je konec roku 2029, což plyne z pravidla n+2 (Evropská komise, glosář n+2). Pro firmu je ale podstatný termín uvedený ve výzvě její místní akční skupiny, a ten je výrazně dřívější: u výzev, které teď běží, musí být projekt fyzicky dokončený nejpozději 31. srpna 2028. Od podání žádosti na podzim 2026 tedy zbývají necelé dva roky na nákup, dodání, zaplacení i proplacení.

K tomu, co bude následovat, řekl tentýž mluvčí MPO: "Nové výzvy se očekávají až po roce 2028." (ekonews.cz, 5. 8. 2026)

Poctivá poznámka ke kontextu: tahle věta padla v článku o dotacích na snižování emisí, ne přímo o digitalizaci. Mechanismus je ale pro celou evropskou podporu společný, protože končí jedno programové období a další se teprve vyjednává. Žádné oficiální prohlášení, že Technologie pro MAS II je poslední výzva svého druhu, neexistuje a nebudeme ho předstírat.

Většina firem. A ne proto, že by nechtěla.

Dvě čísla, která spolu souvisejí víc, než se na první pohled zdá. Čtyřicet procent českých podnikatelů nemá ponětí o možnostech státní podpory (AMSP ČR, průzkum Mastercard Strive a CARE ČR, 25. 9. 2024). A z jiného průzkumu: ze 106 dotázaných malých a středních firem využilo za poslední rok státní podporu jen 17, přičemž 65 procent z nich označilo za hlavní překážku byrokracii (E15.cz, 6. 10. 2024, průzkum Instant Research a Hospodářské komory ČR).

Obě data jsou z podzimu 2024. Novější srovnatelný průzkum jsme nedohledali, proto uvádíme datum, ať si každý udělá obrázek sám.

Tohle je v praxi hlavní důvod, proč se do výzvy vejde méně firem, než by se dalo čekat. Konkurují si ty, které o výzvě vědí a mají někoho, kdo jim papíry zpracuje.

Polovina firem nemá podnikový systém.

V roce 2025 mělo podnikový systém pro řízení firmy (ERP) 49,7 procenta firem s deseti a více zaměstnanci. U velkých firem je to 93 procent (ČSÚ, 29. 9. 2025). Ten rozdíl je celý příběh: velká firma řídí sklad, výrobu a fakturaci v jednom systému, menší firma to samé drží v tabulkách, v hlavě mistra a v e-mailech.

Podobný obrázek u umělé inteligence. V roce 2025 ji používalo 18 procent firem s deseti a více zaměstnanci, meziročně o polovinu víc (ČSÚ, 22. 5. 2026). Roste to rychle, ale pořád mluvíme o necelé pětině.

Miroslava Klepáčová, projektová manažerka MAS Bohumínsko, to při vyhlášení tamní výzvy shrnula takto: "Výzva představuje příležitost pro firmy, které chtějí investovat do moderních technologií, zvýšit svou konkurenceschopnost a připravit se na další rozvoj v digitální době." (bohumin.cz, 7. 6. 2026)

Nerozhoduje, kdo přijde dřív.

Tohle je nejčastější nedorozumění. Výzvy místních akčních skupin jsou kolové: skupina sesbírá všechny projektové záměry do dne uzávěrky a teprve pak je začne hodnotit najednou. V téhle fázi tedy nikdo nezíská výhodu tím, že podá první den. Rozhoduje bodové hodnocení a podpoří se projekty odshora dolů, dokud peníze ve výzvě stačí.

Platí to ale jen do chvíle, než záměr projde skupinou. Navazující výzva ministerstva, do které se podává plná žádost, je průběžná, ne kolová. Tam už čas roli hraje, protože se čerpá ze společné celostátní alokace 540 milionů. Kdo tedy uzávěrku své skupiny stihne v prvním kole, má v druhém kroku klidnější pozici než ten, kdo se přidá za rok.

Praktické důsledky, které stojí za to znát předem:

• Papírů je víc, než to vypadá, a u každé skupiny jinak. Ze šestnácti letošních výzev, které jsme přečetli celé, chtěla každá k záměru něco jiného: dvě až šest příloh. Většina žádá ke každé jednotlivé pořizované položce dvě porovnatelné cenové nabídky, ne dvě na celý projekt, u techniky s technickým popisem, ne jen s cenou. A část skupin chce nabídky doložit až k plné žádosti, ne k záměru.
• Něco si musí udělat firma sama. Poradce sepíše záměr, sežene nabídky a pohlídá termíny, ale podklady jsou ve firmě: co se přesně pořizuje, jak to zapadne do provozu, čísla z účetnictví, doklady k nemovitosti. Počítejte s několika hodinami svého času rozloženými do pár týdnů, ne s jedním telefonátem.
• Konzultace na skupině může nést body. Část skupin dává za projednání záměru s kanceláří body v hodnocení, část ne; ze srpnových výzev, které jsme četli celé, to byla přesně polovina. Kde se body dávají, mívá konzultace vlastní termín, klidně o deset dní dřív než uzávěrka záměrů. Skutečná uzávěrka je pak ta konzultační.
• Hodnocení trvá týdny. Formální kontrola, věcné hodnocení výběrovou komisí a potvrzení radou skupiny mají dohromady lhůtu až sedmdesát pracovních dnů. Malá skupina s pár záměry je hotová dřív.
• Po vyjádření skupiny běží krátká lhůta. Na podání plné žádosti do státního systému IS KP21+ bývá dvacet pracovních dnů. Datová schránka a elektronický podpis jednatele musí být připravené předem, jinak lhůta uteče na registraci.
• Nic se nesmí objednat předem. Smlouva, objednávka nebo záloha podepsaná před podáním plné žádosti dělá z výdaje navždy nezpůsobilý. Odborně se tomu říká motivační účinek. Přípravné práce, tedy zadání, výběr řešení a sběr cenových nabídek, jsou v pořádku kdykoliv.
• Jedno IČO, jedna aktivní žádost. Souběžně nejde podat dva projekty, ani ve dvou různých skupinách. Tahá to za rukáv hlavně firmy s víc provozovnami.
• Dotace se počítá do de minimis. Limit je 300 tisíc eur za tři roky a sčítá se za celou vlastnicky propojenou skupinu firem. Kdo v posledních letech čerpal jiné podpory, měl by si zůstatek ověřit dřív, než začne psát záměr.
• Peníze přijdou až nakonec. Firma zaplatí celou investici ze svého a dotaci dostane zpětně po doložení faktur a úhrad.
• Co se pořídí, zůstává na místě tři roky. Technika i software musí zůstat a fungovat v provozovně, kterou firma v žádosti označí jako místo realizace, nejméně tři roky od finančního ukončení projektu. Kdo chystá stěhování provozu, měl by si to promyslet dřív, než záměr podá.

Na co se majitelé ptají nejčastěji.

Co s tím teď.

Shrnuto do tří vět. V programu je proti minulému kolu zhruba polovina peněz, žádosti se přijímají dvanáct měsíců od září 2026 a ministerstvo mluví o nových výzvách až po roce 2028. Rozhoduje uzávěrka vaší místní akční skupiny, ne státní okno, a spousta firem se nepřihlásí jen proto, že o výzvě nevědí.

Pokud zvažujete nový podnikový systém, skladový program, e-shop napojený na sklad, automatizaci provozu nebo zabezpečení sítě, dává smysl si nejdřív ověřit dvě věci: jestli vaše obec spadá do území některé místní akční skupiny, a jestli tam letos ještě běží výzva. To zjistíte i sami na webu skupiny, jen to obvykle znamená projít několik PDF souborů.

Rychlejší cesta: ověření způsobilosti zdarma. Vyplníte krátký dotazník a do jednoho pracovního dne dostanete jasnou odpověď, jestli na dotaci dosáhnete, kdy je ve vašem území uzávěrka, kolik peněz v ní je a jaký je tam strop na jeden projekt. Nezpůsobilé záměry říkáme rovnou, protože nemá cenu psát žádost, která neprojde.